Říjen 2009

Smutek

27. října 2009 v 9:36 | agrotis
Zase je všechno špatně , už neumím se ani smát , radovat se ze života .. Prostě mi to nějak nejde. Nevím proč, ale pořád se hádáme .. ano slyšíte dobře , pořád se hádáme . Byl to můj dobrý přítel, věřila jsem mu ... a ted sotva dojdu domů zapnu počítač. Chci si s ním v klidu promluvit, nehádat se .. chci aby to všechno skončilo.
Je to jako zlý sen, ze kterého se nemůžu probrat.
Je to jak začarovaný kruh , ze kterého nejde utéct.
Je to jak boj o něco, co nikdy nebude.
Je to hrozné.. a to si ještě matně vzpomínám na ty skvělé dny co jsem spolu zažili..
Ted mě pořád něčím ponižuje , pořád mi nadává .. a já mu pořád odpouštím , omlouvámse ..
a nevím co mám dělat dál .. je to hrozné ..

Ještěrka

15. října 2009 v 9:33 | agrotis |  My life steps

Ještěrka lásky
zase mi prchla nakonec
V prstech mi zbyl jen její ocásek
Dobře mi tak
Chtěl jsme ji mít jen pro sebe já lakomec
(Velké trojhvězdí , přeložil Jiří Žáček)

Možná nechápete proč tato básnička, ale zrovna ona popisuje můj včerejšek.. strašně mě to mrzí.
Včerejšek a dnešek se dá popsat dvěma slovy..mám smůlu.
Byli jsme s tátou v Šumperku, byla jsem si koupit novou želvičku a v obchodě jsem potkala svého dobrého kamaráda. Ale den před tím jsme se nepohodli a tak mě ani nepozdravil. Bohužel si toho všimla moje máma a hned se vyptávala. Nejvíc směšné na tom všem je , že se na mě naštval kůli knížce, kterou chtěl půjčit. Já mu ji chtěla donést k radnici, ale on nebyl schopný si pro ni dojít, a od té doby je na mě strašně nepříjmný.
Bohužel dotoho zatáhl dalšího skvělého človíčka, vznikl z toho zakletý kruh, z kterého asi jen tak nevybruslím. Už ztácím jakoukoli trpělivost a snahu.
Asi mi nikdy neodpustí.. a to jsme byli o prázdninách skoro nejlepšími přáteli, teda alespon já jsem žila v tomto domění.
Večer jsem si ještě na icq psali a také to zrovna dobře nedopadlo, myslela jsem si, že si to vyříkáme a bude všechno v pořádku.. ale asi ne .. Možná jsem přišla o dalšího skvělého člověka z toho málo co znám.

Dnes ráno jsme vstala jako každé ráno v 6: 00. Oblékal jsem se , učesala, vyřídila ranní hygienu a šla na autobus , šli jsme s máou dřív, že stihneme první autobus . na zastávku jsme došli asi tak kolem 6:20. Čekali jsem tam a bylo , už asi třičtvrtě na sedm a autobus pořád nikde. Dozvěděli jsme se, že na cestě do Zborova jsou spadené stromy na ,, hambálkách " jsou kolony. Tím pádem asi žádný autobs nepojede.
Možná si říkáte jak jsem byla ráda , že není škola, ale zrovna mě to nejvíce vzalo. Měli jsmetiž psát dvě písemky jednu z matematiky a druhou z dějepisu :-), nemám zrovna tyto předměty ráda , ale radši bych si napsala písemku dneska , než potom zkoušení.
Ještě si musím jít udělat nějaké úkoly tak zatím pp..
Vaše agrotis