Promiň

22. ledna 2010 v 21:21 | agrotis |  My life steps

K mým ústům, Hospodine, postav stráž, bránu mých rtů prosím chraň.
(Žalm 141:3)

Jsem neštastná , já vím ted je to docela často, kamarádka mě pořád uklidnuje , že to není jen moje vina, ale co když ano ?
Stačila by vlastně jen jedna taková obyčejná věc, a to říct jedno obyčejné ano.
Přečtě te si ten žalm, třeba vše pochopíte .. chce aby jsme spolu chodili, má mě asi vážně rád, ale já mu, už tolik nevěřím. To není ale to nejhorší. Nikdy by mě nenapadlo, že když mu řeknu ,,Ne", že to dopadne tak špatně. Nebaví se semnou, nerozumíme si vůbec.
A když náhodou něco řekne, tak se hned pohádáme, nebo se naštve a odejde a nic neřekne.
Kvůli tomu to skřípe i u nás doma, ta přetvářka, že je vše v pohodě, už mě nebaví !!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 amalka amalka | 1. února 2010 v 22:02 | Reagovat

Ivi,no priste mi prosim napis radeji na icq po sms... blog neni nejvhodnejsi, ok? :-) diky moc...
jo, uz je u nas... :) ted je se simonem u pc :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.