Říjen 2011

Design

27. října 2011 v 23:11 | agrotis |  Quotations
Jak jste si asi stihli všimnout mám nový design. Nevím jak vám, ale mě se moc líbí. ;) Už to chtělo změnu, přece jenom měla jsem ten minulý, už celkem dlouho. Je pravda, že tento design jsem nedělala já sama, ale jako vždy šikovná alouette. Odkaz na její blog mám v oblíbených. Je suprová, skvěle tvoří a vždy ráda poradí. Mám ji moc ráda.
Její blog určitě navštivte, bude ráda. ;) A má skvělé články..

btw: .. nemyslete si, že jí dělám reklamu, jen chci uvést vše na pravou míru ;)


Ty, Ty to jsi !!

23. října 2011 v 23:29 | agrotis |  My life steps
Scházíš mi !!!
Proč já mám na Tebe takovou smůlu. Všichni tě znají, všichni tě potkávají, výdávají. Zrovna dneska tě viděla i moje nejlepší sestřenka se svým klukem. Jen já tě vidím jednou do půl roku. :( Proč? Proč jsi tak blízko a současně tak vzdálený? Vůbec tě neznám a přitom žárlím na každou, které daruješ svůj nádherný, kouzelný úsměv ..
Všichni o Tobě ví mnohem více, než já. Míjíme se, všude kde se potkáme. I na těch lyžích jsem vlastně vždycky sama.

Skoro jako lanová dráha

20. října 2011 v 21:26 | agrotis |  Quotations
Připadám si jako na houpačce, jednou na hoře, podruhé dole. A pořád dokola, i když v tomto okamžiku jsem více dole. Vůbec se mi nedaří, stratila jsem inspiraci studovat. Ach ne, proč zrovna teď, vyčerpává mě to, nebaví mě to. A já si vůbec nevím rady. Tento týden ve škole byl opravdu strašný, snad lepší známku jak trojku jsem nedostala, a to je opravdu, ale opravdu strašné. Ničemu nerozumím, ani sama sobě..
Co vlastně chci ?
Minulý rok jsem měla cíl, inspiraci a co já vím ještě, spoustu důvodů ke studiu, ale teď jako by odešly, alespoň do pozadí. Chci být učitelkou, ale copak můžu, když nedojdu ani k maturitě ? Bez ní to nepůjde!! A jak se můžu dostat k maturitě, když si ani nepamatuji co jsme dělali minulý rok?
Odevšad akorát slyšíte, učte se, už nejsou prázdniny, ano mají pravdu, ale copak se neučíme ? Děláme všecho pro to, teda alespoň já se snažím.
Nejde to !! Už mi nejdou ani předměty co mě minulý rok bavily na šly mi. Tohle je pravdu krize, a jestli potrvá dlouho tak mě zničí.

Já jsem ale SNÍLEK

18. října 2011 v 17:14 | agrotis |  My life steps
"Není nic jako dřív vždyť víš, do snů vstoupil čas, tak vzdálený. Asi chtěl jsem ti říct, jen říct, mám tě míň než málo každé ráno. Všude vidím tvou tvář, všude slyším tvůj hlas. Můžeš být kde jen chceš, vůni vlasů tvých znám... Scházíš mi čím dál víc, scházíš tak co mám říct. Nikam dál už nepospíchám nemám kam."

Asi jste už pochopili o čem chci dneska psát... Byla jsem ve škole, nějak moc jsem přemýšlela, a to není dobrý. Přemýšlela jsem o svém Panu Zahradníkovi, a to už se dlouho nestalo. Vysnila jsem si, že spolu strávíme Silvestra. Ach, já naivka, vždyť spolu ani nechodíme, a já už tak bláním!! =D Musím se smát sama sobě!!
Taky se mi zdálo, že mi na narozeniny donesl obrovskou kytici žlutých růží, které miluji. Že jsme spolu byli lyžovat v Alpách. Kam teda opravdu pojedeme, snad. Maminka mi to slíbila, že mě bráška vezme sebou a tajemný Pan Zahradník, je jeho slečny bráška, který byl minulý rok také s nimi, takže by mohl jet znovu. ;)
Musela jsem se z toho vypsat, jinak bych to zapomněla. A to bych opravdu nechtěla, zrovna dnešek!! ;)
Agrotis...

Btw. : Miluji ŽLUTOU !!

Boty, botky, botičky

16. října 2011 v 0:03 | agrotis |  My life steps

Dneska jsem vyjímečně brzo vstávala, protože mě naši vzbudili, ale jsem jim za to vděčná, alespoň jsem toho více stihla. Hned ráno jsme jeli ke strejdovi, tam jsem si koupila nové kožené kozačky na zimu. Přijde mi teda, že je ještě příliš brzy, ale s tím už nic nenadělám. Teta říkala, že jim přišlo nové zboží, a že už se to jenom doprodává.
Zůstali jsme tam na čaj a jeli hned dál do Šumperka. Tam jsem se ještě také koukla po nějakých botičkách, ale žádné se mi tak moc nelíbily. Do šli jsme až k Baťovi a tam jsem si vybrala balerýnky. Je už sice docela zima, ale když chodím do tanečních, tak potřebuji nějaké boty na přejití mezi Taneční školou a internátem. A na kozačky mi přijde moc brzy, když ještě není ani sníh. ;)
Domů jsme přijeli o půl jedné, naobědvali jsme se, a šla jsem našim pomoci na zahradu. Když už jsem měla otrhané fazole, tak jsme přišla domů, a hnedka jsem usnula. Vzbudili mě o půl sedmé na večeři, a poté jsem si začla dělat úkoly do školy. Chvíli jsem si ještě psala se spolužačkou, a snažila se pochopit matematiku.
Vůbec mi to nejde, a to jsem minulý rok měla, tak dobré známky.
Už půjdu spát, zíra brzy zase vstávám a odpoledne už jedu do školy!! :( Ještě, že příští týden máme podzimní prázdniny, takže to zvládnu bude to brnkačka, snad. ;)

Skvělý festival

9. října 2011 v 14:34 | agrotis |  My life steps

T-music BACK TO SCHOOL IN PRAGUE

Už je to zase déle co píši, ale víte jak to je.. škola, učení, sem tam nějaká ta akce a znovu dokola. Sama to nestíhám ani sledovat. Ve škole spoustu dopisování testů, a to jsme chyběla jenom tři hodiny. Vážně nechápu proč v každé hodině musíme psát písemku. :(

V pondělí 26. 9. jsem byla u lékaře, no neřekl mi zrovna nic hezkého, ale dalo se to čekat. Ráno přijela do Prahy máma s bráchou, a tak jsme si ten den velice užili.
Ráno jsem zaspala první hodinu, a tak jsem šla do školy jen na dvě hodiny, z toho byla jedna hodina písemka.. (grr!! Nemám ráda chemii). Poté jsem našla naše v tescu, zašli jsme si pro jídlo a jeli na Jesenickou. ;) Cestou mi maminka s bráškou vyprávěli zážitky s cesty vlakem. No jo, to víte jeli Regiojetem od Student agency, a tak ho museli vychválit :D..
Od lékaře jsme jeli hnedka do pizzerie, kde na nás čekala sestřenice s kamarádkou, bylo to super. Poobědvali jsme každý podle svých chutí, podletoho jakou měl oblíbenou pizzu.
Já si samozdřejmě dala tu úžasnou šunkovou se žampiony, protože ji miluju..