Červenec 2012

Příprava =D

30. července 2012 v 22:22 | agrotis |  My life steps
Dneska ráno jsem vstala celkem brzo, protože mi byla strašná zima. Večer jsem nechala všude otevřeno, a ráno jsem
málem umrzla. I když to zase přeháním, ale zima mi byla veliká. Šla sjem se dolů nasnídat, a pak jsem si četla. Konečně jsem ji dočetla a hned jsem začala číst další knížku od Božky a to V Zámku a podzámčí. Snad bude o něco lehčí, i když to asi ne. Pak byl oběd, a po obědě jsem se dívala na Gilmorova děvčata III. Už jsem je dlouho neviděla, a i když to opakovali, pořád mě to bavilo. Dobylo mě to energií, i když nevím. Ale byla jsem hned veselejší a plná elánu.

Pak jsem si šla zase číst, a záhy usnula. Mám prostě "spací" prázdniny, a nebo nějaký únavový syndrom ?? I když to je asi blbost.. nevím :o/ .. Vzbudila jsem se, chvíli cvičila na "KING GYM pro" - děláte na něm sedy, lehy a šla se navečeřet. Měla jsem sardinky, pak chleba se sýrem, rajčátka, čaj a mléko. ;) .. Jak jsem se vyspala, měla jsem dost energie. A tak jsem si řekla, že se půjdu projet. Vlastně mě inspiroval bratranec, který jel odpoledne do Polska.
Když jsem vyjížděla bylo kolem 19:30, takže jsem jela jen do Horních Heřmanic, není to zase tak daleko a já se po tmě, tam kde to moc neznám bojím.. No jo no, jsem strašpitel :D .. Ale mě šlo hlavně o ten kopec. To víte, už se připravuji na čtvrtek. Tak doufám, že to klapne. Opravdu moc se těším, tak snad nezklame.
Škoda, že jsem sebou nevzala foťák, bylo tam nádherně, a ještě jak zapadalo to sluníčko. Super ;)
Agrotis

šťastná ??

29. července 2012 v 23:37 | agrotis |  My life steps
.. opravdu, možná to nevyjde, a jen si dělám falešné naděje, ale zatím jsem šťastná a plná očekávání. Doufám, že mě nezklame, věřím mu !!

Jak jsem včera psala, vzpomněla jsem si na svého kamaráda, je úžasný. A dneska při čtení Babičky jsem neodolala svému
telefonu a napsala mu. Asi to nebyl zase tak špatný krok. Do ani né 10 minut jsem měla odpověď, a překvapivě kladnou. ;) Napsal, že ho umím překvapit, to víte to já ráda ;), a že si večer ještě napíšem. Nakonec jsme si ještě "povídali" na fb, a já navrhla, že by jsme mohli jít na kola. To víte, je vášnivý cyklista, vyhrává co může. Tak jsme se domluvili, teda on ještě neví, ale já věřím, že to vyjde, a že spolu zajdeme ve čtvrtek na kola.
Protože zítra odjíždí, ke své kamarádce, jeho bývalce a vrací se až ve středu, doufáám!! Slíbil, že se ozve, ale moc tomu nevěřím, zase na to zapomene, ale nebojte já se mu připomenu ráda. :P

Chvíle s tátou =)

28. července 2012 v 22:09 | agrotis |  My life steps
Dneska na večer jsme si s tátou udělali takový malý výlet k babičce. Měla jet i máma, ale musela se starat o tetu, což mě trošku mrzelo, ale co už. S tátou jsme po cestě poslouchali ABBU a zpívali si, teda spíše já zpívala. Bylo to super, ikdyž k babičce moc ráda nejezdím, tak na otočku mi to nevadilo, alespoň nesedím pořád doma.
Když jsme dojeli k babičce, chtěla abych tam u nich zůstala na prázdniny, to by mě ani nehlo. Docela bych se tam nudila, a co tam s něma, stačí že jsem s našima doma!! Nevím jak jí to napadlo, ale říkala, že by mi s "dědou" chtěli něco koupit k narozeninám, nějaký šperk nebo tak. Nechápu jak si na to vzpomněla teď, když narozeniny mám až za půl roku. Kdyby to byl někdo jiný, tak by mě to i potěšilo, ale k babičce nevím proč mám takový odstup, kvůli tomu jak mluví o mém opravdovém dědečkovi, své dceři, mém bráškovi, a občas i tátovi. Štve mě to, ale nic s tím nenadělám, už je prostě taková. Sprostá !! A táta vždycky říká raději mlč a nehádej se. Když už se, ale opravdu hodně naštve, tak se sbalí a odjedeme.
Na zpáteční cestě jsme se ještě v Šumperku stavovali pro benzín. A táta ze mě měl na té benzínce srandu, že se v tom autě hýbu jak postižená. :D To víte, hudba se mnou dělá divy. ;) Už se nemohu dočkat říjnových speciálních tanečních. Bude to super!! ;) Teda alespoň v to věřím, a doufám, že jsem to všechno nezapomněla, to by mi teda P. dal.Potkali jsme také už po druhé "Pizza auto", které jelo zase stejným směrem. A znovu nás předjíždělo. :-D Všichni jsme z toho měli srandu.
Když už jsme byli kousek od domu, tak asi 15 km. Vzpoměla jsem si na "svého bývalého". Pořád ho mám opravdu moc ráda, ale pochybuji, že by nám to mohlo znovu vyjít. Je úžasný, po asi dvou letech jsme se spolu začli konečně znovu bavit, a on se mi dokonce omluvil, což jsem ze začátku moc nechápala za co, ale byla jsem ráda. ... Pořád jezdí někde na závody, ale snad ho alespoň na té pouti uvidím, doufám. ;) Třeba prohodíme i pár slov. (.. zase si to maluji moc růžově :)

On je fakt boží !!

27. července 2012 v 0:46 | agrotis |  My life steps
Dnes ráno jsme vstala na mě docela brzo, už v 8.20 jsem byla vzhůru. Přišla jsem do kuchyně, a jelikož pro mě je to obvyklé nebylo nic k jídlu udělala jsem si jen čaj. Chvíli jsem tam s našima seděla a máma zachvíli říkala, že půjde na město. Tak jsem se nabídla, že půjdu také. A dobře sjem udělala.
Po cestě jsme se stavily na poště, a poté vyšly ten obrovský kopec na náměstí. Občas na něj dost nadávám, protože to máme z domu na náměstí dost daleko. Na náměstí jsme se hned stavily v textilu, kde si maminka objednala kalhotky. A já protože jsem se nudila, jsem si tam mezitím vyhlídla sako. ;) Po dlouhém zkoušení, a povídání mi ho maminka koupila. Je úžasné, jsem ráda, že ho mám. ;) Zašly jsme ještě do "nadojit krávu" (pz. automat na mléko), koupit mi čerstvé rohlíčky, které byly stejně gumové, jako ty doma. :D A ještě se stavily pro chleba a v masně. Toho prodavače v masně mám ráda, je moc příjemný a hodný. ;) Ukecávás i na to co by jste nechtěli. :-D
Došly jsme domů, já začla strouhat okurky, a hned poté byl oběd. Na kterém byl dokonce i strejda s tetou a malým Marečkem. ;) Po obědě jsem četla tu už pro mě zničující povinnou četbu - Babičku, naštěstí zítra už ji dočtu a bude pokoj. Čekají mě jiné knížky, snad i příjemnější, i když povinná četba je povinná četba. ;) Máma zachvíli odcházela se psy na procházku, a já mezitím usnula. Vzbudila mě až ta ošklivá bouřka, když udeřilo někde blízko. Byla opravdu ošklivá, naše Aischa (pz. pejsek) z toho byla chudák vyklepaná.

Spánek je důležitý :o)

25. července 2012 v 16:04 | agrotis |  My life steps

Ještě včera jsem chtěla napsat, ale sotva jsem se vrátila ze Šumperka, hned jsem usnula, a už nic nestihla.
Ráno jsem jela za kamarádkou do Šumperka. Bylo to tam super, pomohla jsem jí na brigádě (s úklidem zvířatek). Mezitím nám stihli dvě myšky utéct, potom nám jeden pán donesl zeleninu, tak jsme ji ještě čistily a uklízely. Kolem půl jedné jsme si zašly na oběd. Alžbětka má moc ráda sushi, tak jsme zašly do Sushi baru a daly si meníčko, já moc sushi neholduji, ale nechtěla jsem Bětku zklamat, a tak jsem se obětovala a snědla to. ;)
Nebylo to zase tak špatné, až na tu polévku z řas. Nejvíce mi chutnalo to z avokádem.
Poté jsme si prošly město, a zašly do cukrárny koupit nějaké zákusky ke kávě. Já jsem si koupila větrník a Bety žloutkový věneček. Když jsme došly k ní domů, její tatá zrovna přišel, a tak se divil, že není nic k obědu :D .. to víte je doma jen s tátou, protože její maminka je ještě v lázních, tak válčí spolu. ;) Domeček mají krásný, zařízený tak trochu jako chalupu, krásné zelené kamna, staré piano, a senzační kuchyň.





Vínečko

21. července 2012 v 17:59 | agrotis |  My life steps

Ve čtvrtek odpoledne jsme byli na oslavě sestřenčiných narozenin.
Bylo to tam super. Skvělá zábava, skvělí lidé, jídlo prostě všechno.
Narozeniny má sice později, ale odjížděla do ciziny na praxi za dětmi,
docela jí závidím,musí to tam být super. Hned bych jela také. Přišel tam také její kamarád, kterému stačí ke štěstí opravdu málo. Pár much a sklenice. :D Bohužel nedorazil její milý, protože už pracuje, a docela daleko, tak nepřijel. Byla to vlastně taková malá oslava, bude mít ještě jednu větší, sokromou pro kamarády, kde bude i její kamarádka se svým Malťanem, a snad i její chlapec.
Dospělí pili červené vínko, a my "děti" ještě s tetou jsme si dali bílé. Bylo moc dobré, takové slaďoučké, přesně jaké mám ráda. Asi jsem ho, ale pila více než jsem měla. I když bylo moc dobré, a nikdy mi z něho nebývá špatně, tentokrát mě bolela opravdu hodně hlava. Ještě druhý den jsem to cítila.

Dnes je, tak trochu den blbec. Přijel domů i "mladší" brácha. A docela se s tím starším moc neschodneme. Nevím čím to je, ale nebaví mě to. Na to jak byla na mě včera hodný, dneska je to strašné. Už se těším až zítra odjede, a přijede zase až za dlouho. Protože 1.8. má nástup do nové práce, hurá. ;) Volejme sláva a tři dny se radujme !!
Bude pracovat v Seznamu, jak já se těším. ;)
Naštěstí zítra odjede i můj "mladší" brácha, protože musí dodělat bakalářku, a tak mě nebudou prudit! Někdy je to s něma na zabití, jindy ale zase senzační. Pořád mě říkají, že nečtu, ale to snad jde, když teď musím sdílet pokoj s jedním z nich. A ten má pořád zapnutou nahlas hudbu! (grr..) Ráda, bych už měla alespoň tu jednu knížku přečtenou, ale prostě to nejde. Budu to tu s ním vydržet snad celé prázdniny!
Když teda bude doma. :D Bydlí naštěstí v neštěstí, v Brně se svojí přítelkyní, a tak nejezdí domů tak často.


Mě nejmilejší :o)

19. července 2012 v 2:14 | agrotis |  My life steps
V pátek jsem se vrátila z tolik milovaného, krásného, úžasného, senzačního, perfektního, báječného, jasně řečeno skvělého Slovenska. Mám to tam moc ráda, a co víc, já to tam miluji !! Ani se mi nechtělo odjíždět jak to tam bylo se všemi těmi lidmi skvělé. Už teď mi chybí, mrzí mě, že se nevidíme vícekrát do roka, jen na tom tajúplném Slovensku.
Odjížděli jsme tam 1.7. a za těch 14 dní jsme stihli navštívit Baníkov, Ostrý Roháč, Koprovský štít, Monkovu dolinu, Chopok a Ďumbier - nejvyšší vrcholy východních Tater, Ostrvou a další, ale také veničku Vlkolinec - jedna z mála, kde se zachovali tehdejší zvyky. Bydlí tam pouze 19 obyvatel, ani v jednom domečku neteče voda, jediná co mají je u studny, uprostřed vesničky. Vesnice je památka UNESCO, je původní asi ze 14. st. Některé domky jsou zvláště označeny a slouží jako muzeum.