Biřmování aneb nejkrásnější den ?

23. května 2013 v 20:44 | agrotis |  My life steps

V neděli mě čekal můj velký den, těšila jsem se na něj jako malá holka, a doufala jsem, že si ho náležitě užiji. Ale nekonalo se tak. Myslela jsem si, jak na něj budu nádherně načesaná, upravená, všechno bude dokonalé, ale ejhle, nebylo tomu tak.
Ráno jsme kvůli tomu vstala o dvě hodiny dříve, ale stejně mi to nepomohlo. Šla jsme se umít, vyfénovala si vlasy, nasnídala jsem se společně s rodinkou. A po deváté hodině jsem šla vzbudit milého, udělala mu jeho oblíbené kakao a všechno vypadalo idylicky.



Šla jsem za bráchou, napsat přání pro otce a generálního vikáře, a už to nastalo. Ten hrozný zmatek, nikdo nic nestíhal, maminka vyšilovala, hrůza. Nakonec jsme se nachystala raději až v autě, a celou "svou parádu" náležitě rozmazala, jak mi to bylo líto. I když svému milému jsem se líbila, i tak (teda alesoň mi to říkal) Takže proč to hrotit, nikdo jiný, tam nebyl, aby se po mě díval.
Mše začala v 10.30, dokonce jsme přijeli i včas. A následovalo první čtení, ze kterého jsem měla hrůzu, druhé čtení, žalm a samotné biřmování.
Po biřmování jsem potkala venku před kostelem maminku svého milého, která mi udělala obrovskou radost, tím že přijela. Ještě ráno mi psala jeho sestřička, že se omlouvá, že se nemá jak dostat, ale že na mě myslí, a ať si tento slavnostní den, pořádně užiji. Byla jsem velmi překvapená a šťastná.
V tu chvíli jsme úplně zapomněla, na hrozné ráno, ale začala jsem znovu. :)
Jeli jsme ještě na výlet, k rozhledně, která byla bohužel zavřená. Ale i přesto to byla pěkná procházka. Když jsme dojeli domů, tak jsme měli oběd, zákusky, koláčky.. A já dostala od milého nádherné přání, vždycky se u toho rozpláču, když mi píše takové dlouhé eseje, nad který mi snad i přemýšlí. =D .. Ještě také od kmotřičky jsem dostala svíčku na památku, a teď už i od kmotra knížku, kterou mi dá, hned jak přijde poštou. =D ..
Bohužel teta moc spěchala, a tak hned po čtvrtré hodině odjížděli. =( .. Mrzelo mě, že jsme s milým nemohla být déle, protože ho také vezli domů. Ale ještě více mě snad mrzelo, to, že vše tak rychle uteklo, a ani tentokrát u nás nezůstali déle.

Agrotis
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.